ZNIČENÍ SODOMY

Tento příběh se začal odvíjet před  téměř čtyřmi tisíci lety.  Abraham (ještě jako Abram) opustil  se svým otcem Terachem  rodné město Ur. Putovali  do  Cháran, města  na území dnešního jižního Turecka.  Po smrti otce se Abram znovu vypravil  na cestu. Na Boží příkaz nechává za zády  bezpečné a bohaté město na křižovatce karavanních cest. Se svými stády a pastýři,  se svou bezdětnou ženou Sáraj a se svým synovcem Lotem, míří na jihozápad, do Kenaanu a přes Negevskou poušť dále do nitra Sínajského poloostrova.   Píše se rok 1800 před narozením Krista.

 

Lot Abrama doprovází do Egypta a zase  zpět do země Kenaanské. Oba mají  svá stáda a své pastýře, ale   země je  chudá. Nesváry o vodu a pastvu jsou na denním pořádku, a tak nakonec nezbývá, než se rozejít. Abram se svými lidmi zamíří do hor.   Lot  volí  oblast, zavlažovanou Jordánem, která mu připomíná  Egypt. Usadí se u jednoho z pěti tamních měst, aniž tuší, že se schyluje k válce.  Sodoma, Gomora, Adama, Sebojim a Soár - Králové těchto měst se spojili,  aby ovládli starou obchodní cestu - Cestu královskou, na které má zájem celý Orient.  Lot, který se ocitl v nesprávnou dobu na nesprávném místě, je  zajat. Do místních záležitostí zasahuje Abraham a osvobozuje bratra, za kterého se cítí odpovědný.  Lot se však do Sodomy vrací, přestože obyvatelé mají  velmi špatnou pověst. 

 

Když pak  Hospodin  vyhlásil nad obyvateli  bezbožných měst soud a rozhodl se potrestat jejich hříchy, Abraham využívá svého postavení. Jako  Boží vyvolený, jako ten, v něm budou požehnány všechny pronárody země, jako ten, s nímž se Hospodin důvěrně sblížil, (Gn. 18, 18-19) si troufá s Bohem polemizovat.

"Vyhladíš snad se svévolníkem i spravedlivého?  Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš snad i je a nepromineš tomu místu, přestože je v něm padesát spravedlivých?  Přece bys neudělal něco takového a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak by na tom byl spravedlivý stejně jako svévolník. To bys přece neudělal. Což Soudce vší země nejedná podle práva?" (Gn. 18. 22-25) 

 

Abraham ví, že je proti Boží přirozenosti odsuzovat nevinné a tak se zastává lidí s jistotou, že Bůh bude jednat podle práva. Jenomže  50 spravedlivých se v Sodomě nenajde.  Abraham smlouvá dále , až se Boží shovívavost zastaví u počtu 10. Ukáže se, že i tento počet je příliš optimistický. Je rozhodnuto.  Města budou zničena. Poslové Boží vcházejí do bran Sodomy, aby odtud vyvedli Lota a jeho rodinu.

A zde se naplno ukazuje zvrhlé jednání obyvatel Sodomy. Z davu  před Lotovým domem zaznívají výkřiky: Vyveď nám ty muže, abychom je poznali!  Tím není míněn zájem o to, kdo ti muži jsou, odkud přicházejí a co jsou zač. Výrazem „poznat“ je míněn sexuální akt. 

 

Lot  odmítá hosty vydat a náhradou  nabízí své dvě dcery. Naštěstí se Boží poslové umí o sebe postarat sami-  způsobí, že  útočníci oslepnou. Lot je se svou ženou a dcerami vyveden za město a hned poté jsou města zničena ohněm. Lotova žena, která  neuposlechla varování a ohlédla se, zahynula.  Ne důsledkem nějaké magie...zasypal ji dusivý prach.  Boží soud měl tentokrát podobu přírodní pohromy. Katastrofu, ke které tehdy došlo, patrně způsobilo zemětřesení a výbuch plynů. V této seismicky neklidné oblasti tzv. Velké příkopové propadliny se vyskytuje i  asfalt, který se mohl natolik roztavit, že města pohltil.

 

Na Lotovu prosbu bylo ušetřeno  městečko Soár, což znamená „maličké“ 

 

V kapitole 19 příběh pokračuje dále : Lot pak vystoupil ze Soáru a usadil se s oběma dcerami na hoře, protože se bál usadit se v Soáru. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni.    Tu řekla prvorozená té mladší -  Náš otec je stařec a není muže v zemi, aby k nám podle obyčeje té země vešel. Pojď, dáme otci napít vína a budeme s ním ležet. Tak dáme život potomstvu ze svého otce.   Tak je tento příběh zachycen v Písmu.   

 

Z příběhu vyplývá, že Lotova rodina- jako jediná - byla zachráněna . Oni jediní byli shledáni jako spravedliví. Byla to vlastně – řečeno dnešním jazykem – jakási „elita ze Sodomy“  Jenomže – jakápak elita….

 

Lot byl nepříliš výrazná a snadno ovlivnitelná osobnost. Ve vyprahlém Kenaanu  volil vypočítavě a  nebral v úvahu  špatnou pověst obyvatel úrodné jordánské roviny.

Když  zlé  rozhodnutí přineslo zlé  důsledky, nabídl výměnou za bezpečí hostů  své dvě dcery.  Jak může otce něco takového byť jen napadnout? Pro dnešního člověka je to zcela nepochopitelné, ale pro Izraelce byl  host posvátný a nedotknutelný.

Bylo  nepředstavitelné, že by host v domě hostitelově došel újmy. Kromě toho ženy v tehdejším světě byly méněcenné a na jejich city nebyl brán ohled. A tak Lot – úhlem svého pohledu - volil ze dvou zel to menší, byť je to pro nás jakkoli nepřijatelné.

Nevíme, co tomu říkala jeho žena. To málo, co je o ní  známo, hovoří  o tom, že pokud  byla něčím výjimečná, pak  jen svou hloupostí a neposlušností, která ji stála život.

 

 Na jednání Lotových dcer už se projevil vliv prostředí, ve kterém, díky Lotovi,  vyrůstaly. Patřily sice k Izraeli, kde byl tělesný styk mezi blízkými příbuznými zakázán, ale zároveň byly ovlivněny pohanským okolím, kde tyto praktiky byly běžné. V celém  tehdejším světě bylo velmi důležité, zachovat rod. Ale muži ze  Soár obě dívky  patrně odmítali, protože pocházely z Bohem potrestaného města. A tak se obě dcery dopustily krvesmilstva, z kterého  se narodili dva  synové. MOÁB, což znamená  z vlastního otce, a  BEN -AMMÍ,  to znamená syn mého příbuzného.  Lot se stal praotcem lidu, proslulém modloslužbou, lidu, který  byl pak úhlavním nepřítelem  Izraele, lidu, který „ do desátého pokolení nesmí vejít do shromáždění Hospodinova“  

 

Dt. 23,4 – Do Hospodinova shromáždění nikdy nevstoupí Amónec nebo Moábec. Ani jeho desáté pokolení nevstoupí do Hospodinova shromáždění.“                                                                                                                                                     

Nicméně  ve staré  moábsko- amónské legendě   synové pyšně ohlašují heroismus svých matek a čistotu své krve. Jsou zrozeni z otce a dcery – jsou tedy  nejčistěji plnokrevní…

 

Lot a jeho rodina tedy rozhodně  nebyli těmi, které bychom mohli nazvat elitou. Byli  zachráněni nejen nezaslouženě, ale i proti své vůli, pouhou milostí Hospodinovou. 

Jediná Lotova  „zásluha“  byla  v příbuzenském svazku s Abrahamem. Jeho další osud se již odvíjel bez Božího požehnání.                                                                                                                     

 

Široká a pohodlná byla Lotova cesta do Sodomy. Slibovala snadný život  a bohatství.

Přinesla však bolest, zkázu a prokletí. I dnes, stejně jako tehdy,  mnozí lidé míří do Sodomy. Do světa bez skrupulí, do světa, kde vítězí ostré lokty. Do světa, který vyžaduje přizpůsobivost a za to  slibuje výhody.  Nepřizpůsobujte se věku tomuto.... říká však apoštol Pavel v epištole Korintským. Každý čin a každé slovo má své důsledky, dobré či zlé a všichni lidé, kdekoli na světě a v jakékoli době musí nést následky svých rozhodnutí. A je jedno, zda se jedná o dobu  Abrahama, počátek letopočtu,  středověk, nebo 21. století. Co je dobré a co je zlé,  co je od Boha a co ne -  to člověk neurčuje. To může pouze srdcem vycítit a srdcem rozpoznat.